Veličan ve městě aneb... o cestách necestách, delších i kratších, do měst větších i menších. O tom všem se bude psát na tomto blogu.

Články budou hlavně o zážitcích a popisu jednotlivých čtvrtí San Francisca. Ale taky se budu snažit psát praktické rady, které třeba někomu pomůžou, když bude cestovat s vízem J1 do USA.



Friday, June 10, 2011

Něco málo z Londýna


Před tím, než někam vyjedu, baví mě najít si o cestě nějaké info. Jasně, že to dělá každý. Ale mám teď na mysli zážitky lidí, blogy, fotografie atd. Jeden z nich např. tady http://blog.new-york-city.cz/ Moc mi to pomohlo.
Proto jsem se rozhodl založit podobonou stránku, která třeba někomu pomůže. No a když nepomůže, tak snad se aspoň budete při čtení bavit.

První zastávka je Londýn.
V Londýně jsme byli 1. - 5. června 2011. Jednalo se o klasický výlet - vidět co nejvíc známých míst v co nejrychlejším čase.



Den 1.
Letěli jsme z Brna se společností Ryanair. Zpáteční letenka vyšla na 2500,-/osoba. Do Anglie to z Brna trvá 2 hodiny s hodinovým časovým posunem. Takže když pak mrknete v Londýně na hodiny, zjistíte, že jste vlastně letěli hodinu.
Přistávali jsme na letišti Stansted a už pomalu špekulovali nad tím, jak se dostat do centra, protože z letiště je to přece jenom kus cesty. Dá se zvolit různě: taxík, vlak, bus. Zvolili jsme mikrobus od http://www.easybus.co.uk/. Jejich stánek na letišti a oranžové loga nemůžete minout. Lístek jsme kupovali až na místě a pokud máte zpáteční letenku, tak Vám určitě rádi zarezervují místa v jejich busu i na zpátek podle času tak, abyste to stihli (cca £7 tam, £7 zpátky). Letiště Stansted je celkově suprově zorganizované a pokud máte hlavu nahoře a víte, co hledáte, tak se nemůžete ztratit. K busu jsme přišli asi 10 min před odjezdem a ani jsem nestihl odběhnout na hajzlík a řidič už startoval motor... kdo přišel přesně na čas, tak ten měl smůlu :) Lístek ale platí (pokud je místo) i na další odjezd za 20min.

Bus nás zavezl na Baker Street a odtud jsme se potřebovali dostat do stanice metra Paddington, kde byl náš hotel.

Metro v Londýně je poměrně velké, ale obět výborně značené. Pokud víte kam chcete jet :) a pokud máte k dispozici mapku podobnou tomuhle http://www.tfl.gov.uk/assets/downloads/standard-tube-map.pdf  (určitě se dá zdarma získat ve stanicích), nemůžete se ztratit. Jezdí tam několik barevně odlišených linek a je potřeba dát pozor akorát na to, že jedna z nich je okružní ("Circle"). Ale čas od času ten okruh neprojíždí ale zajíždí do depa. Od známých jsme měli zapujčené Oyster karty a to byla pohoda největší. Je to taková kreditka, kterou si pomocí terminálu v každé stanici můžete dobít a při vstupu do metra si cvaknete (jinak se tam nedostanete) a při výstupu cvaknete odchod. Hned vidíte na displeji, kolik Vás jízda stála. Obecně pokud to neni žádná dálka, tak to strhne kolem £2. Při nabíjení Oysterky jsem tam trošku nechápal jak na to. Stačilo přitom jenom vědět, že pro dobíjení se používá výraz "TOP UP". Můžete tak dobít na začátku pobytu větší částkou a pak už jenom vesele jezdit. Nejde to však udělat tak, že více lidí pojede na jednu kartu. Každý musí mít svou.




Hotel se nacházel poblíž stanice metra. Bylo tam docela rušno. Hodně barů a hotel vedle hotelu. Všechny spíš takové menší. Přesná adresa:
Tony's House Hotel
Norfolk Square, Paddington 
London, W2 1RS
Za jednu noc v docela malém třílužkáči se platilo £80. Byla tam malá telka, malá místnost se sprchou a záchodem, na kterém když sedíte, tak máte kolena skoro už v pokoji. Ale tak na to přespání to stačilo. Všude bylo čisto a snídaně vždycky ráno na čas, který jsme si určili. Hotel vedl týpek ze Slovenska a jeho kámoš z Čech. Náhodička!


Den 2.
Musím říct, že počasí vyšlo až moc dobře. Všechny dny svítilo slunko a občas bylo i dost horko. Takže anglické počasí jsme nezažili.
Z Paddingtonu je to už co by kamenem dohodil do Hyde Parku a tak jsme vyrazili pěšky. V parku i po ránu bylo docela rušno. Jezdecká škola na koni pro děcka, hodně lidí běžících vstříc hezké postavě, baťůžkáři, manažeři atd. Po projítí Parku se dojde až k Buckinghamskému paláci. Ten obklopují další parky Green Park a Saint James Park.
Dále se dá pěšky pokračovat k Westminster Abbey, známým hodinám Big Ben s budovou parlamentu, London Eye. Všechny tyhle známé budovy leží hodně blízko sebe, což jsem ani nečekal. Poblíž Big Benu na ulici stanovalo pár (asi 20 stanů) hipíků, aby tak vyjádřili svůj odpor proti světovým válkám.

Hodně náročný den jsme zakončili procházkou čínské čtvrti a parku Soho. Zakotvili jsme v jedné restauračce na Fish & Chips (ryba s hranolkama asi za £8, jíst toto jídlo je tam snad národní sport). Tam jsme také potkali jednu známou tvář. Teda asi jak pro koho :)





Den 3.
Další den nabízel obět skvělé počasí. Vydali jsme se metrem k pevnosti Tower. Udělali jsme pár fotek na Tower Bridge a hned vedlejším mostě London Bridge. Odtud jsme pokračovali pěšky k budově Královské burzy (The Royal Exchange) a ke katedrále Sv. Pavla. Myslím, že opět super procházka, ale v kombinaci s předchozím dnem už toho bylo fakt hodně.
Přesunuli jsme se metrem na Abbey Road. Na Abbey se nacházi nahrávací studio, ve kterém The Beatles nahráli desku Abbey Road, aby se to nepletlo. Na obalu tohoto alba přecházejí beatlesáci přes přechod hned u nahrávacího studia. Každý tuto fotku určitě zná. A myslím tím opravdu každý! Procházela tam zrovna skupinka turistů s průvodcem, který tam vykládal, že je to pravděpodobně nejvíce fotografovaný přechod na světě a že se tam stává nejvíc dopravních nehod. Lidi tam prostě lezou do silnice a fotí se. Byli jsme tam asi 20 minut a pořád u přechodu někdo byl a fotil. Samotné Studio pak bylo v rekonstrukci, ale vzkazy od fanoušků na pomalovaných zdech tam zůstávají.

Den jsme zakončili v indické restauraci poblíž stanice metra Paddington (takže poblíž hotelu), což byla výhoda, protože to byla taková nálož, že dál už bych nedošel. Indové se s kořením nemažou a zapíjí to mléčným koktejlem na schlazení. Ovšem dá se i pivkem. Jídlo bylo fakt super a musím jim sem hodit reklamu: Ryath Indian Tandoori



Beatlemania never dies!

Ryath Indian Tandoori

Den 4.
Ráno jsme zjistili, že jedna z linek metra je pro dnešní den v rekonstrukci. Pešek... protože buď jsme si toho předchozí dny nevšimli, nebo to tam jednoduše ani napsané nikde nebylo. Byl zrovna víkend a když se ve stanici metra začne lisovat nával lidí, protože o výluce taky nevěděli, je to docela peklo. Pravděpodobně bylo metro nahrazeno náhradní autobusouvou dopravou :) ale nějak se nám to nechtělo řešit a tak jsme upravili plány a jeli jinam.

Vydali jsme se na víkendové trhy do části Notting Hill. Na trhu, kde se opět sešlo hodně lidí, se dají sehnat serepetičky nejrůznějšího ražení. Taky se suvenýrama se roztrhl pytel... pro ženské řekl bych ideálka. Navíc zde byl natočený stejnojmený film Notting Hill, ve kterém Julia Roberts (jakožto celebrita) sbalí prodavače knih. Docela reálný scénář! Ono knihkupectví, pokud jste film viděli, je v provozu, ale kšefty moc nejdou, protože každý se hlavně fotí u dveří místo toho aby si něco koupil.


Z Londýna jsem si chtěl odvézt taky nějaký sportovní zážitek. Zvažoval jsem navštívit wimbledonské kurty (nedalo se tam kvůli opravě metra dostat) a stadion Chelsea FC (nemám ten klub moc rád). Nakonec vyhrál Arsenal FC. Byli jsme tam ale v období mezi sezónama, takže žádný match se zrovna nekonal. Každý klub nabízí takzvané Stadium Tours, ve kterých projdete muzeum, kompletní zázemí klubu (šatny, místa pro interview atd.) a samotné hřiště. Arsenal je ale asi tak populární, že i tyto tůry byly vyprodané na několik dní dopředu! Smůla. Tak nás aspoň týpek pustil do muzea za £6, které strčil do kapsy.

Z Arsenalu jsme valili na Baker Street. Dali foto u baráku Sherlocka Holmese (221B) a šli jsme do muzea voskových figurín Madame Tussauds. Za vstup do toho muzea se platí docela pálka (řekl bych tak £28 za osobu). Dají se ale vychytat různé online slevy, nebo kombinace s lístkama na další atrakce. Třeba že si koupíte lístek do Madame Tussadus, na London Eye a do Dungeonu (strašidelný dům) za "zvýhodněnou cenu". Chce to sledovat oficiální stránky.

Dále jsme pokračovali do londýnského Hard Rock Café, hodně luxusního obchoďáku Harrods (není povoleno tam nosit batůžek na zádech a auto v cenové relaci "škodovka" tam asi nikdy ani neprojela) a na jídlo do Garfunkels. Je to síť restaruací s poměrně dobrým výběrem. Hecnul jsem klobásku s bramborovou kaší. Vypadalo to jak hovno (viz foto), ale chuťově teda výborné. Chtělo to jenom zavřít oči.




Bruce Willis toho tenkrát moc nenakecal


Stylový Poršák v Notting Hillu

Garfunkel's Restaurant


Rolls Royce u obchoďáku Harrods

Den 5.
V den odletu jsme se na Baker Street naložili do easyBusu, který dojel v čas a v pohodě nás odvezl na letiště. Byli jsme tam s dostatečným předstihem a najít to, co jsme potřebovali, nebyl problém. Vše opět super značené a přehledné. V Brně jsme byli za 2 hoďky a už nám zůstali jenom super vzpomínky a fotky.
Dojmy mám jenom ty nejlepší. Až na obrovské množství lidí všude kam přijdete. Asi to chce pobýt delší čas, aby člověk poznal i tu druhou stranu mince.




Anglická ranní nálož




No comments:

Post a Comment